Sídla

(zdroj: Wikipedie )

Ásgard

Ásgard (Asgard, staronordicky: Ásgar?r) byl severský „ráj“, domov bohů Asir. Místo všech spravedlivých odvážných lidí, kterým je dovoleno žít po boku Ásů. Lidé, jejichž cílem byl Ásgard, vždy v životě zanechali něco pozitivního. Ásgardu vládne nejstarší Ás Ódin. Žije se svojí ženou Frigg v síni celé ze stříbra, která se jmenuje Valaskjalf. Kromě Valaskjalfu mu patří i Valhalla - velká dvorana určená pro padlé na bitevním poli. Podle legend je Ásgard s Midgardem spojen duhovým mostem, který se jmenuje Bifröst. Ten hlídá Ódinův syn, bůh Heimdall.

Midgard

Midgard , je je jeden z devítí světů severské mytologie. Tento svět se nachází uprostřed a proto se mu také někdy říká „středozem“. Je obýván lidmi a se světem bohů, Ásgardem, je spojen mostem Bifröstem.

Valhalla

Valhalla (Valhöll, „Síň padlých“, v češtině také Valhala) Ódinova síň v Ásgardu, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovnící („einherjové“).

Na střeše Valhally pokryté zlatými štíty stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků vytéká medovina. Medovinou a slaninou z kance Saehrímniho se pak einherjové živí.

Ódin každý den vysílá valkýry na bojiště, aby do síně přivedly padlé bojovníky, kteří zde budou trénovat na poslední bitvu (ragnarök). Protože do Valhally smí jen muži, kteří padli v boji, nechávali se často staří bojovníci na smrtelné posteli propíchnout či rituálně poranit kopím. Část padlých je také přijímána do Fólkvangu, Freyjina příbytku. Ostatní mrtví přicházejí obvykle do Helheimu, říše bohyně Hel, nebo jinam (např. ti, co se utopili v moři, odchází do Aegiho paláce na dně moře).
Síň má 540 dveří a až nastane ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků.

Helheim

Helheim - říše mrtvých, je jedním z devíti světů severské mytologie. Jeho vládkyní je Hel, dcera Lokiho. Jedná se o tmavé nehostinné místo, které zaujímá nejnižší stupeň v severské kosmologii.

Helheim není možné opustit, protože jej obklopuje řeka Gjöll vytékající ze studánky Hvergelmir, která se nachází u kořene Yggdrasilu (světového stromu). Dokonce ani bůh, jenž by jednou vstoupil do této říše, neměl by možnost odejít. Bránu do podsvětí uzavírá Thrymgjöll (též Helgrind – Pekelná mříž), neprostupná mříž, vyrobená třemi trpaslíky.

Do této říše se dostávají ti, kteří nezemřeli hrdinskou smrtí (=např. v boji), tedy ti, kteří zemřeli stářím nebo nemocí. Kdo zemřel hrdinskou smrtí, měl možnost se dostat do Valhally.

Vstup do Helheimu stráží pekelný pes Garm. Celou říši pak svým zrakem pozoruje obr Hraesvelg (v překladu „pojídač či polykač mrtvol“), který má podobu orla a máváním svými křídly vytváří vítr.

Yggdrasil

Yggdrasil (ve staronorštině Yggdrasill) je v severské mytologie světový strom, který prorůstá všemi devíti světy. Jedná se o jasan, jehož tři kořeny prorůstají ke třem pramenům (studním):

1. Pramen osudu je v Ásgardu, kde ho hlídají tři dísy Norny, které reprezentují minulost (Urd), současnost (Verdandi) a budoucnost (Skuld).
2. Pramen moudrosti se nachází v Jotunheimu, kde žijí obři z jinovatky. Hlídá ho rádce bohů Mími.
3. Pramen hlídaný zlým drakem Nidhöggem je v Niflheimu, kde vládne bohyně Hel. U něho pramení všechny řeky tekoucí do moře. Nidhögg je také někdy zmiňován jako had nebo červ, který užírá kořeny.

S Yggdrasilem je těsně svázán nejvyšší severský bůh Ódin. U jeho kmene často přivazuje svého koně Sleipnira, protože jiný strom ho neudrží. Z jeho dřeva si vyrobil svůj zázračný oštěp Gungnir a na něm obětoval sám sebe, když byl po devět dní a nocí zavěšen na jeho kmeni probodnutý Gungnirem, aby tak získal tajemství run, symbolu moudrosti. Odtud také pochází samotné jméno Yggdrasil, což doslova znamená „Yggův kůň“. Ygg (nebo též Yggr) je jedno z mnoha Ódinových jmen, které znamená „Strašný“. Toto „obětování se ku prospěchu všech, pro lidstvo“ je často dáváno do souvislostí s ukřižováním Ježíše Krista. Devět světů Yggdrasilu

1. Ásgard
2. Helheim
3. Jötunheim
4. Ljósálfheim
5. Midgard
6. Múspellheim
7. Niflheim
8. Svartálfheim
9. Vanaheim